Sherry a Vino Malaga

 Každá provincie a potažmo každé městečko si jednou ročně uspořádá tzv. ferii. Z těch nejznámějších je dubnová Feria de Sevilla, květnová Feria de Jerez de la Frontera věnovaná nádherným španělským koňům a doprovázená řadou představení, kde protagonisty jsou právě koně. Hlavní turistické sezóně dominuje srpnová Feria de Málaga.

Pamplona, Španělsko

Slavnost Svatého Fermina, jejíž součástí běhy s býky jsou, má staletou tradici. Podle legendy byl Svatý Fermin, biskup z Pamplony, ve třetím století umučen kdesi ve Francii. Od 16. století je každý rok, druhý týden v červenci, oslavován jeho odkaz. Severošpanělská Pamplona se podle odhadů místních novin rozroste o milion lidí. Celé město se oblékne do bílo-červených barev a týden je dovoleno všechno. Prostě se bezuzdně kalí. Sangria teče hrdlama i po chodnících, na každém rohu voní hašiš, lidé po sobě stříkají vodu, víno, házejí mouku, zpívají, jedí šunku, tancují nebo se jenom unaveně válejí ve stínu stromů. Muzika, kapely, kejklíři – fiesta. Bez rozdílu věku, pohlaví a postavení, se jí účastní všichni. Přes den rodinky s dětma a starší, přes noc patří Pamplona mladým.

Encierro („běh býků ulicí“) má stejně jako fiesta dlouhou historii. Kdysi bylo zvykem, že honáci brzo ráno hnali svoje býky pamplonskými ulicemi na trh, prodat je řezníkům nebo do corridy. Všechny okna a dveře se zavřely a obyvatelé pozorovali škvírami obrovská zvířata ženoucí se ulicí. Postupem let se objevovali mladíci, kteří schválně na tento moment čekali a dokazujíce sobě a světu svou odvahu, běhali na dotek od zahnutých špičatých rohů. Na začátku 20. století se jedna partička oblékla do bílo-červených kostýmů, na počest Svatého Fermina (podle legendy červený šátek značí krev, která vytryskla, když mu usekli hlavu a červená šála kolem pasu je místo, kde mrtvé tělo rozčtvrtili) a za sto let se z této lokální události stala největší fiesta ve Španělsku vůbec.

Běhá se každé ráno, po celou dobu fiesty, tedy osmkrát. Noc před během naženou honáci vždy šest býků do ohrady pod hradbami města. Trasa běhu protíná tři ulice a tři náměstíčka, kde je vytyčena dvojitou bariérou z dřevěných klád. Za první stojí fotografové, televize a rychlá pomoc, za druhou jsou namačkány chumle diváků. Přijít hodinu před začátkem znamená nevidět nic, většina lidí přichází kolem šesté ráno, aby si zabrali místo. Celá, zhruba 900 metrů dlouhá trať se běží po mokrých dlažebních kostkách a býci jí proběhnou za dvě až tři minuty. V půl sedmé ráno nastoupí čistící čety, vodou a fukarama vyčistí celou trasu od kelímků, plechovek a střepů, které po nočních pitkách ulici téměř pokrývají jako koberec. V půl osmé policie uzavře prostor běhu a rozdělí kordónem mozos (běžce) na tři skupiny. V osm zazní první dělbuch – vrata ohrady byla otevřena. Několik sekund poté druhý – všichni býci jsou již v ulici. Poslední třetí dělbuch vystřelí, když býci doběhnou do cíle, do arény na Náměstí býků.

Pravidlo první: býkovi se nedá utéct. Pěti až šestisetkilové zvíře běží zpočátku rychlostí sto metrů za šest sekund. Samozřejmě že se pak také unaví a zpomalí, stále to však stačí, aby kohokoli doběhl.

Tihle býci jsou divoká zvířata, chovaná speciálně pro boj v aréně, pro tzv. corridu de toros. Žijí na pastvinách jižního Španělska, s lidmi téměř nepřijdou do styku. Jsou to staleté chovy, křížení, ušlechtilé rody.

Aby býci vůbec někam běželi, používá se při běhu volů, kteří jsou vypuštěni spolu s býky a doslova je vedou. Vůl nikdy neútočí.  Dokud běží býci spolu s voly ve skupině, je riziko zranění menší, pokud tedy neběžíte na dotek rohů. Býk má tendenci běžet dopředu a mít celou tuhle show co nejdříve za sebou. Horší je, rozpadne-li se skupina běžících zvířat, čímž se dostáváme k pravidlu druhému. Encierro není hra. Když člověk zaváhá, žádný další život mu to nedá. Býci často, prakticky každý běh alespoň jeden, uklouznou na mokré dlažbě, ztratí skupinu, zastaví se a ve zmatku zaútočí. Na rozdíl od člověka bez váhání, na první cíl v dohledu. A protože je ulice úzká a terčů nespočet, neobejde se bez zranění žádný běh. Španělé mají pro zranění způsobené býčím rohem slovo: cornada. Vždy je ale více zranění od pádů než od býků.

Pokud se býk zastaví a otočí hlavu směrem k vám, je to skutečně okamžik pravdy, jak říkají Španělé. Někteří běžci běží se srolovanýma novinami v ruce, protože věří, že když býka v okamžik pravdy praští novinami přes oči, býk se lekne a dá běžci poslední šanci na útěk.